Františkánští terciáři v Hradci Králové

1. O co usilujeme:

Život podle Evangelia. Život ve skromnosti, pokoře a pomoci druhým. Aktivní spolupráce s kněžími a ve farnostech a v církvi. Aktivní spolupráce v rámci bratrského františkánského společenství mezi členy, spolupráce s dalšími místními společenstvími. Teprve studia pramenů za posledních sto let odhalila, že František byl normální – byl jako my, a proto můžeme jít jeho cestou i v dnešní době.

2. Jak dlouho, proč, kdy se schází:

Scházíme se celé hradecké společenství 1x měsíčně odpoledne na 3 hodiny již po mnoho desítek let. Dále se setkáváme na modlitbu růžence a sdílení jednou týdně, vždy v úterý. Naše společenství má jednu z nejstarších kronik v republice. Psal ji i uschoval, nejdříve před nacisty, potom před komunisty, středoškolský profesor František Weisbauer (1901 – 1983), který byl zároveň ministrem místního společenství v HK.

Účel setkávání je, že Bůh chce, aby bratrství, které nám dal skrze Františka jako zásadní dar, obsáhlo každého člověka kolem nás. Kdo je tím člověkem? Naše rodina, naši spolupracovníci, sousedé, lidé, které potkáváme.

3. Kolik lidí, věk orientačně, vzdělání, sociální postavení členů:

Místní společenství SFŘ v Hradci Králové má 21 členů a tři vážné zájemce o vstup do řádu. Věk průměrně okolo 50 let. Vzdělání všechny druhy – patří k nám studenti, pracující, důchodci, nezaměstnaní, aj. Profesně od uklízečky až po vysokoškolské pedagogy. Sekulární řád je určen jak pro laiky, tak i pro kněze. 

4. Činnost, modlitby, názory, chování:

Aktivní činnost členů ve farnostech, v diecézi (charita, biskupství, farní rady, kostelníci, pomoc v kostele, Radio Proglas atd. Modlitby: Breviář každodenní, mše sv. co nejčastěji, růženec co nejčastěji, společný desátek našeho společenství denně, povinné františkánské modlitby, společné poutě a akce, atd. Názory: RADOSTNOST, POKORA, SKROMNOST, POSLUŠNOST ……..

5.Jak vypadá setkání, jaký má vztah k zbytku církve:

Součástí setkání je společná modlitba, mše sv., formace a sdílení, beseda. Důležitý je humor, uvolněná atmosféra a přítomnost našeho duchovního asistenta (bratr františkán z 1.řádu, v našem případě z kláštera v Moravské Třebové), slovo ministra společenství, formační přednáška formátorky společenství, společná diskuze aj. (O každé místní společenství se stará po duchovní stránce tzv. duchovní asistent, což je bratr z některého prvního řádu. Je jedno, jestli je od kapucínů, minoritů nebo františkánů.)
Spolupráce terciářů, jakožto třetího řádu, hlavně s prvními i druhými františkánskými řády, dál spolupráce s terciáři v celé republice i v okolních společenstvích, spolupráce s Národní radou SFŘ, na jejíž semináře jezdíme společně s ostatními terciáři z celé republiky, spolupráce se všemi řády a místními farnostmi atd….