I v tomto roce jsme se společně vypravili na františkánskou duchovní obnovu, kterou jako již tradičně vedl otec Lukáš Bradna. V duchu roku sv. Františka, jenž církev vyhlásila pro letošní rok u příležitosti 800 let od úmrtí tohoto mimořádného světce, jsme se vypravili na jedno z františkánských míst u nás v Česku – na Hoješín. Ačkoli počasí bylo místy všelijaké, nikterak neovlivnilo naši radost z toho, že společně na tomto místě můžeme chválit a oslavovat Pána i rozjímat nad životem a hodnotami sv. Františka také s místními františkánskými školskými sestrami.
Naše duchovní putování a obnova započaly už v neděli 16.8. 2026 v odpoledních hodinách příjezdem na toto překrásné a promodlené místo a byly završeny pátkem 21.8. 2026, kdy jsme v odpoledních hodinách ještě pomohli s úklidem kláštera. Náš každodenní harmonogram nás obohatil duchovně i lidsky. Ráno bylo možné si přivstat na ranní eucharistickou adoraci, poté jsme se všichni propojili v modlitbě breviáře a pomodlili jsme se ranní chvály; chválili jsme Boha a společně jsme přivítali nový den.
Po ranních chválách následoval prostor pro snídani, chvíli osobního rozjímání. Následovala dopolední přednáška, která po dobu celé naší duchovní obnovy měla jako náplň příznačné téma Andělé v písmu svatém a v našich životech. Po dopolední přednášce jsme se přesunuli do kaple na modlitbu růžence, na mši svatou a na polední modlitbu breviáře. Po tomto duchovním programu následoval společný oběd a po něm chvíle osobního volna. Zpravidla kolem 14. hodiny odpolední jsme vyrazili na výlet po okolí ať už auty, nebo pěšky.
Takto jsme měli možnost zavítat do kostela v Číhošti, kde na nás čekala poutavá a velice podnětná přednáška o P. Josefu Toufarovi, který je v onom kostele zároveň pohřben. Přesunuli jsme se i na faru nacházející se vedle číhošťského kostela, abychom si zde prohlédli místo, kde P. Josef Toufar nějakou dobu pobýval, a rovněž jsme se zde prostřednictvím informačních tabulí o tomto inspirativním knězi a jeho nelehkém životě dozvěděli víc.
Další výlet nás zavedl do kostelů v Hrbokově a v Seči, kde na nás čekal opět zajímavý výklad. V hrbokovském kostele sv. Václava jsme obdivovali překrásné fresky zobrazující Ježíše, Pannu Marii a další biblické postavy i postavy čistě světské, aby tyto fresky umocnily a zdůraznily nadčasovost a prolínání písma svatého s životy lidí tehdy a můžeme doplnit i s našimi životy dnes. V sečském kostele sv. Vavřince nás rovněž ohromila architektura a celková výzdoba kostela, neméně však i výstava Nebe bylo plné hvězd, která veřejnosti představila podrobnosti o Akci K a Akci Ř, jež proběhly v roce 1950 a měly za cíl likvidaci řeholního života v tehdejším Československu.
Další výlety byly cílené spíše do přírody kolem nás – lesy, louky, vodní plochy a také jsme se samozřejmě zašly podívat na místo posledního odpočinku místních sester – na místní hřbitov – kde jsme na chvíli setrvali v tiché modlitbě. Po návratu z výletu na nás vždy čekala odpolední duchovní přednáška, následně večeře, po večeři společná večerní modlitba nešpor z breviáře a navazující společná večerní eucharistická adorace s hudebním a pěveckým doprovodem.
Den jsme zakončovali společným večerem s posezením a přátelským popovídáním či zpěvem. Celkově jsme strávili mnoho krásných chvil po stránce duchovní i lidské. Zakusili jsme hojnost Božího požehnání, Boží lásky a milosti na tomto místě, ale radovali jsme se i z příjemného lidského společenství, z uvědomění si významu andělů tehdy i dnes. Chvála a díky Bohu na prvním místě a velké díky i otci Lukáši Bradnovi, Luďku Hajskému, Vladimíru a Marušce Dvořákovým, Martinu Ličkovi a celkově všem, kdo přispěli k tomu, že jsme mohli prožít tak milostiplné a překrásné dny. Kéž Bůh všechny lidi a každého z nás milostí naplňuje a žehná nám v každý čas.
Zuzana Boušková, Bohunka a Martin Ličkovi
